Recenze │Danganronpa: Kibou no Gakuen to Zetsubou no Koukousei - The Animation

29. listopadu 2013 v 20:56 |  RECENZE
Název: Danganronpa: Kibou no Gakuen to Zetsubou no Koukousei - The Animation
Japonsky: ダンガンロンパ 希望の学園と絶望の高校生 THE ANIMATION
Rok vydání: 2013
Počet dílů: 13
Typ: TV Série
Manga: Ano
Žánr: Akční, detektivka, hra o přežití (můžu to dát jako žánr? perfektně to vystihuje...)


Makoto Naegi nemůže uvěřit svému štěstí, když dostane list, kde mu oznamují, že byl přijat na vyhlášenou školu pro nadané studenty (důvod je ten, že on vlastně v ničem speciální není). Kdyby ale věděl, jak moc se mýlí, nikdy by na pozemek této školy dobrovolně nevstoupil. Pouhopouhý krok mu naprosto změnil život.
Poté, co se probudí v prázdné třídě si všimne vzkazu, kde mu gratulují k přijetí a informují ho, že přijímací ceremoniál začne v tělocvičně v 8:00. Když vejde do tělocvičny, čeká tam dalších čtrnáct nadaných středoškoláků, kdy každý vyniká v něčem odlišném... máme tu programátora, baseballistu, modelku, prefekta a tak dále. Role Naegiho je "Štístko", i když v tomto případě je to spíš obráceně.
"Ředitel" této školy, černobílý méďa Monokuma, jim okamžitě vysvětlí proč. Všichni jsou ve škole uvezněni. Způsob, jak se dostat ven, je jen jeden - odmaturovat. Funguje to následovně: Sudenti mají za úkol zabíjet se navzájem. Háček je v tom, že nesmí být odhaleni. Po každé vraždě po nějakém čase začne soud, kde musí odhalit, kdo z nich je vrah. Pokud uhodnou, vrah je potrestán (rozumějte zabit, toto anime se s tím nepáře), pokud ne, budou potrestáni všichni ostatní. Čímž je vlastně zajištěno, že se v případě vraždy budou sakra snažit :) Celou hru dělá ještě zajímavější x pravidel, která postupně Monokuma přidává.
Naši studenti jsou tím samozřejmě šokovaní a považují to za něco nemožného. Nikdo nikoho nechce zabít, proto se ze začátku domluví, že se pokusí žít v míru a najít nějaké řešení. Ale jak dlouho jim to vydrží? A kdo všechno nakonec přežije?

Konečně je po čtvrtletkách, proto jsem tu s další recenzí, tentokrát na survival game anime z roku 2013 - Danganronpa. Anime má předlohu ve stejnojmenné hře, což může člověka vyděsit, ale v tomto případě se není čeho obávat. Důvod, proč jsem si ho pustila, je jednoduchý, mám opravdu hodně ráda anime s touto tématikou (kdyby někdo nevěděl - survival game anime je anime s námětem hry o přežití).
Začátek trošku zvláštní, ale to už tak u anime tohoto typu bývá. Nakonec mě to chytilo a nepustilo, celé jsem to zhlédla během jednoho dne. Hodně tomu přispělo to, že děj ubíhal opravdu svižným tempem, takže jsem neměla čas se začít nudit (a že to dokážu hodně rychle). To je rozhodně velké plus.
Vůbec jsem si nebyla jistá, jak ho hodnotit. Na jednu stranu mě strašně bavilo a jako celek ho hodnotím velice dobře. Ale když jsem hodnotila jako ostatní anime - postavy, kresba, hudba a děj, tak jsem zjistila, že Danganronpa by nejspíš nemělo dostat to, co se mu chystám dát, ale čert to vem :) Ale trochu to rozeberu, aby se neřeklo.
Kresba je taková normální průměrná. Zajímavé na ní je, že se zde střídají dva naprosto odlišné styly. Jako první tu máme tu normální kresbu a jako druhou tu, kterou používají při vykonávání trestů a ta je víc než zajímavá. Zase trošku změna, něco nového (ono to ani tak novinka není, ale já jsem ještě neviděla žádné anime, kde by se taková kresba objevovala)... beru to jako velice příjemné vytažení ze stereotypu :) Za druhou kresbu rozhodně palec nahoru. Lidi často nadávali na růžovou krev, podle mě je to v pohodě. Zase něco, co Danganronpa odlišuje od ostatních anime.
Postavy jsou rozhodně něco, čím Danganronpa až tak neoslní. Celkem máme 16 postav, každá je jiná, to je fajn, ale... X postav pro mě bylo naprosto nezajímavých (Sayaka, Chihiro, Hagakure, Ishimaru a Kuwata). Potom je tu samozřejmě hlavní postava - podle mě stejně nezajímavý blbeček jako již výše zmíněné postavy. A konečně, to největší zlo, Monokuma - líbila se mi na něm jeho sadistická povaha, to ano. Ale za takový dabing bych normálně zabíjela. Hodně mi připomněl Reborna z KHR, kterého taky nesnáším. Zbytek postav byl takový průměrný, žádný větší vývoj charakterů jsem od třináctidílného anime ani neočekávala, takže je to v pořádku.
Hudba v anime je průměr, stejně tak opening a ending. Ale i když byl opening a ending průměr, příjemně mě překvapily, protože jsem čekala něco mnohem horšího.
Děj je, jak už jsem psala, velice dobrý. Já tyto anime prostě zbožňuju. Všechno ubíhalo rychle, žádné zbytečnosti (až na nějaké vtipné vsuvky, které se sem ale vůbec nehodily), nepředvídatelné zvraty + ty řešení vražd byly opravdu zajímavé.

Já jsem se u Danganronpa skvěle pobavila, ale nejsem si jistá, jestli je to ten typ anime, který bych všem doporučovala... spíše ne, pouze pokud máte rádi právě tento typ anime.

Hodnocení: 9/10
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama